Palác Karla Velikého (Cáchy, 9 století)

Palác Karla Velikého (Cáchy, 9 století)

Palác Karla Velikého byl nejen střediskem říše, ale i centrem kultury.

Dějepis

Klíčová slova

Chalemagne, Palác Karla Velikého, Aachen, palác, Francké říše, císař, kultura, Carolingian, renesance, kaple, Křesťan, centrum

Související doplňky

Scénky

Palác

  • kaple paláce
  • obytná část císaře
  • vchod
  • palácová stráž
  • zahrada
  • lázně
  • léčivý pramen

Centrum a srdce Franské říše: Cáchy a palác

Zakladatele Franské říše, Karla Velikého korunoval za císaře papež Lev III., a to v Římě 25. prosince 800. Centrem jeho říše se staly Cáchy. Císař měl ze svých všech franckých panovnických rezidencí nejraději toto město, především díky jeho poloze v centru říše a léčivým lázním. Hodně času trávil v Cáchách, soustavně je zkrášloval novými uměleckými díly. I z tohoto důvodu se dobové zdroje zmiňují o Cáchách jako o druhém Římě.
Palác postavený koncem 8. století vynikal vedle ostatních královských staveb říše (a daného období).
Cáchy ležící v blízkosti řeky Rýn (dnes se nacházejí na území Německa) a palác, který se stal ozdobou celé Franské říše, dokonale odrážely velikost panovníka Karla.

Kaple

Kaple paláce

Kaple paláce byla výjimečným dílem, dobové zdroje ji popisují jako obdivuhodnou stavbu.
Zachoval se ten dopis, v němž papež povolil císaři, aby na stavbu v Cáchách dal z Říma a Ravenny přinést mramor a dlaždice.

Půdorys a stavba kaple byly inspirovány Bazilikou San Vitale v Ravenně. Z kamene postavenou kapli s osmiúhelníkovým půdorysem a centrální kupolí zasvětili Marii.
Stavba kaple probíhala pod vedením architekta Ota z města Metz. (Řada historiků zmiňuje snahu císaře získat nejlepší architekty říše.)

Karel Veliký se často zdržoval v Cáchách a tehdy se každý den účastnil bohoslužby v této kapli. Zde ho i pochovali, zde měl svůj náhrobní pomník.

Obytná část císaře

Na dvoře Karla Velikého

Císař většinu svého času trávil v Cáchách. Navštěvoval zde své statky se svým doprovodem (často jezdil na koni a lovil), trávil čas v lázních nebo se zdržoval ve svém paláci.

Důležitým prvkem palácového komplexu byla soukromá obytná část císaře a Aula Regia, kde se přijímali vyslanci a konaly audience.

Karel Veliký shromáždil na svém dvoře nadané vědce té doby. Kladl velký důraz na své vlastní vzdělání (studium cizích jazyků, psaní, "liberální umění") a rovněž na vzdělání svého lidu (zakládání škol při kostelech).
I když konzumoval své jídlo, často poslouchal hudbu nebo mu nahlas četli.

Kromě jízdy na koni a lovu své tělo udržoval v kondici i prostřednictvím plavání spojeného s lázněmi. Podle dobových zdrojů v celém okolí nebyl od něj lepší plavec.

Karel Veliký

Vchod do paláce

Palác v Cáchách

Podobně jako v případě ostatních paláců postavených v raném středověku, i při paláci Karla Velikého v Cáchách bezpečnost a funkcionalita se upřednostňovali před uchvacující krásou a zdobností. Uspořádání jednotlivých prvků opevněného komplexu poukazuje na dobře promyšlené projektování a realizaci. Bezpečnost byla hlavním hlediskem i tehdy, když vchod paláce umístili v budově palácové stráže. Samozřejmě, palác neměl pouze tento jeden vchod. Při kapli bylo vytvořeno nádvoří se samostatným vchodem. Komplex měl i další vchod pro služebnictvo.

Animace

Tržiště

Vyprávění

Karel Veliký, který byl zakladatelem Franské říše, za centrum své říše určil Cáchy.
Císař měl ze svých všech franckých panovnických rezidencí nejraději toto město, především díky jeho poloze v centru říše a léčivým lázním. Hodně času trávil v Cáchách, soustavně je zkrášloval novými stavbami a uměleckými díly. (Z tohoto důvodu se dobové zdroje zmiňují o tomto královském městě jako o druhém Římě.) V tomto období se stal nejdůležitější stavbou Cách i palác postavený v 8. století. Palác, který se stal ozdobou celé Franské říše, dokonale odrážel velikost panovníka Karla. Značně vynikal vedle ostatních královských staveb říše (a daného období).

Podobně jako v případě ostatních královských paláců postavených v raném středověku, i při paláci v Cáchách se důraz kladl na bezpečnost a funkcionalitu. Vchod opevněného komplexu obklopeného zahradou byl umístěn v budově palácové stráže.

Důležitými prvky palácového komplexu byly: přední a vnitřní dvůr, kryté kolonády spojující jednotlivé stavby, různé hospodářské budovy.

Nejdůležitější součástí komplexu byla Aula Regia (kde se přijímali vyslanci a konaly audience) a soukromá obytná část císaře.

Karel Veliký trávil hodně času v Cáchách, během kterého si v paláci užíval pohodlí mnoha pokojů.

Výjimečným dílem palácového komplexu byla kaple (i dnes ji lze obdivovat téměř v původním stavu), která byla architektonickým skvostem raného středověku. Stavba této kaple s osmiúhelníkovým půdorysem byla inspirována Bazilikou San Vitale v Ravenně.
Z kamene postavenou kapli s centrální kupolí zasvětili Marii. I císař navštěvoval kapli během bohoslužeb. Císař později zde našel své místo posledního odpočinku, ale jeho hrob byl během druhé světové války zničen.

Po smrti Karla Velikého, který se stal vzorem pro středověké křesťanské krále, byl velkolepý palác v Cáchách ve všech ohledech důstojným symbolem moci panovníka a velikosti říše.

Související doplňky

Středověký křesťanský král

Krest'anskí králové, kteří seděli na trůnech, nosili korunu a v rukou drželi královské insignie, byly typickými postavami středověku.

Historická topografie (významné osobnosti - univerzitní historie)

Najděte současnou krajinu a přiřaďte k ní významnou historickou osobnost.

Legendary medieval empires

Numerous legendary empires were built (and destroyed) in the course of history.

Středověké oblékání západní Evropy (5-10. století)

Oblečení odráží životní styl a kulturu obyvatel daného období a regionu.

Středověké věže a bašty

Konstrukce hradů měla paralelní vývoj s vojenskou technikou.

Zakázané město (Peking, 17. století)

Zakázané město je jednou z nejimpozantnějších a nejzáhadnějších památek z císařského období Číny.

Opatství svatého Havla (11. století)

Mnoho století patřilo mezi přední evropské benediktinské opatství.

Visegrág

Výstavba honosného paláce začala během panování krále Karla I. a dostala svou konečnou podobu během panování krále Matyáše Korvína.

Arabský chalífa (7. století)

Chalífové, považováni za potomky Mohameda byly nejdůležitějšími vůdci islámského náboženství.

Hagia Sofia

Chrám Svaté Moudrosti byl nejprve náboženským centrem Byzantské říše a později Osmanské říše. Dnes funguje jako muzeum.

Knósský palác (2. tisíciletí př. Kr.)

Největší palácový komplex ostrova Kréta bylo pravděpodobně středisko mínojské civilizace.

Added to your cart.