Neolitické sídliště

Neolitické sídliště

Díky neolitické revoluci vznikaly trvale obydlené osady.

Dějepis

Klíčová slova

Neolitické období, osada, vesnice, bydliště, obydlí, obec, vykopávka, svatyně, zemědělství, nástěnná malba, nepálená cihla, pravěk, Životní styl, Neolit, chov zvířat, archeologie, Obrana, zabezpečení

Související doplňky

Scénky

Neolitické sídliště

Mladší doba kamenná (neolit) je poslední etapou doby kamenné, která následuje po střední době kamenné (mezolit). Hranice mezi jednotlivými kamennými dobami nebyla v první řadě časová, ale kulturní. Neolit ​​proto neoznačuje pouze období v rámci dějin, ale i specifický společenský, ekonomický a kulturní styl.
Charakterizuje ho zemědělství, chov zvířat, první řemesla a vznik významnějších osídlení.
Neolitická kultura se objevila kolem roku 10 000 před Kr. v přední Asii a odtud se rozšířila prostřednictvím nových nápadů a objevů, respektive migračních vln.
Typická neolitická společenství vznikla v jihovýchodní Anatolii (Turecko), na území Sýrie a Iráku. Neolit ​​skončil s rozšířením kovových nástrojů (doba měděná, doba bronzová, doba železná).

Jelikož zemědělská a živočišná výroba nabývala větší význam, společenství, která se usidlovala začala vytvářet trvanlivější a pohodlnější obydlí.
Stavby, které byly nejprve stavěny z proutí a hlíny, později z nepálených cihel, se staly většími a bezpečnějšími.
Zemědělský životní styl umožnil soužití větších skupin. Vznikly vesnice poskytující větší bezpečí.
Některé neolitické osídlení můžeme díky rozměrům a organizaci považovat dokonce za města. Nejlepším příkladem jsou Çatal Hüyük (5000 obyvatel, 12-hektarové území, nachází se v dnešním Turecku) a Jericho (cca. 2000 obyvatel, město s kamennou zdí, nachází se na Západním břehu řeky Jordán), které prožívali svůj rozkvět již v letech 7000- 6000 před Kr.

Půdorys města Çatal Hüyük

Každodenní život

Život v neolitu

Archeologické vykopávky a běžná struktura osídlení nepoukazuje na to, že by se v rámci neolitického osídlení byla vytvořila silná společenská hierarchie.
Jednotlivé domácnosti byly pravděpodobně ekonomicky nezávislé. Zemědělská výroba se uskutečňovala v rámci širšího rodinného společenství (tří generací).
V čele osídlení stál mužský člen některé rodiny, který byl moudrý a respektován. Mimořádné úctě se těšili šamani díky svým léčitelským schopnostem.
Nový životní styl si vyžadoval i nové nástroje. Neolit se nazývá i dobou broušeného kamene. Nástroje byly trvanlivější a účinnější.
Kolem domů používali mnoho předmětů vyrobených z kostí, lýka a prutů.
Mezi prvními řemesly se objevilo hrnčířství a tkalcovství. Plodiny skladovali v nádobách z hlíny nebo vytesaných z kamene. Objevila se počáteční forma obchodování - směnný obchod.

Struktura sídliště

Neolitické stavby

Domy stavěly jeden vedle druhého, přičemž měli často společnou zeď.
Několik staveb bylo patrových. Do pokojů se vcházelo přes otvory na střeše, které byly uzavřeny dřevěnými dveřmi. Na střechu se dalo dostat pomocí žebříků, respektive ty zajišťovaly i přesun mezi patry.
Na domech byla pouze vysoko umístěná, malá, otevřená okna. Jednotlivé malé místnosti, které obvykle poskytovaly domov jedné rodině, měli podlahu pod úrovní země, v jejich středu bylo umístěno ohniště.

Vykopávka v Çatal Hüyük

Rekonstrukce pokoje

Animace

Dvůr

  • plochá střecha
  • dobytčí ohrada
  • okenní otvor
  • zeď
  • vchod

Průřez domu

  • skladování
  • zvířecí kůže
  • trám
  • pec
  • ohniště
  • lůžko
  • nepálená cihla
  • palivové dřevo
  • nástěnná malba
  • dveřní otvor

Svatyně

  • pec
  • kůže zvířat
  • nádoby
  • trám
  • býčí hlavy
  • nástěnná malba
  • vrstva hlíny
  • nepálená cihla

Vyprávění

Mladší doba kamenná (neolit) neoznačuje pouze období v rámci dějin, ale i specifický společenský, ekonomický a kulturní styl.
Charakterizuje ji zemědělství, chov zvířat, první řemesla a vznik významnějších osídlení.
Neolitická kultura se objevila kolem roku 10 000 před Kr. v přední Asii.
Typická neolitická společenství vznikla v jihovýchodní Anatolii (Turecko), na území Sýrie a Iráku.
Lidé, kteří se zde začali usídlovat vytvářeli trvanlivější a pohodlnější obydlí. Vznikly vesnice poskytující větší bezpečí.

Domy stavěly jeden vedle druhého, přičemž měli často společnou zeď. Jejich půdorysná plocha činila 20-30 m².
Jedno osídlení zahrnovalo několik tuctů staveb a ve větším „měst“ se nacházelo několik stovek budov. Mnoho staveb, které byly nejprve stavěny z proutí a hlíny, později z nepálených cihel, byly patrové. Domy neměli vchod na úrovni ulice, na domech bylo jen pár vysoko umístěných, malých oken. Do pokojů se vcházelo přes otvory na střeše, které byly uzavřeny dřevěnými dveřmi.
Na střechu se dalo dostat pomocí žebříků, respektive ty zajišťovaly i přesun mezi patry.
Archeologické vykopávky a běžná struktura osídlení nepoukazuje na to, že by se v rámci neolitického osídlení byla vytvořila silná společenská hierarchie.

Zemědělská výroba se uskutečňovala v rámci širšího rodinného společenství.
Nový životní styl si vyžadoval i nové nástroje. (Neolit se nazývá i dobou broušeného kamene). Mezi prvními řemesly se objevilo hrnčířství a tkalcovství. Plodiny skladovali v nádobách z hlíny nebo vytesaných z kamene. Kolem domů používali mnoho předmětů vyrobených z kostí, lýka a prutů.

Vznik neolitických osídlení znamenal začátek vývoje měst a takový odrazový můstek, na který se i dnes dívají s obdivem všichni návštěvníci archeologických vykopávek.

Související doplňky

Dolmen

Tyto výjimečné dolmeny nacházející se v dnešním Nizozemsku byly postaveny asi před 5000 lety.

Homo erectus

Člověk vzpřímený" vyráběl nástroje a používal oheň.

Jeskyně z období starší doby kamenné

První lidská obydlí v historii lidstva poskytují mnoho informací o způsobu života našich předků.

Lidská evoluce

V průběhu lidské evoluce se zvětšoval mozek a rozšířila se lebka.

Město Ur (3. tisíciletí př. Kr.)

Město, které se nachází v blízkosti řeky Eufrat, ve starověku bylo důležitým centrem.

Megalitické kultury v Evropě

Několik tisícileté stavby sestávající z obrovských kamenných bloků jsou záhadnými památkami, které zde zanechali megalitické kultury.

Noemova archa

Podle Bible, Noe postavil archu na příkaz Boha, aby tak zachránil svou rodinu a zvířata před potopou.

Od doby kamenné do doby železné

Pomocí animace můžeme poznat evoluci starodávného nástroje sekera.

Rozšíření Homo sapiens na Zemi

„Člověk moudrý“ pocházející z Afriky postupně dobyl většinu kontinentů.

Vesnice s jednou ulicí

Vesnice se sídly v údolích se obvykle skládají z domů postavených na dlouhých a úzkých pozemcích.

Mezopotámské vynálezy(3. století př. Kr.)

Tyto nástroje, které používáme i dnes, jsou revoluční i v jejich jednoduchosti.

Obytný dům ve starověkém Egyptě

Obytné domy ve starověkém Egyptě se skládaly z pravidelně uspořádaných místností.

Ötzi, ledový muž

Mumii ledového muže, který žil pravděpodobně v době měděné, našli v alpském ledovci.

Zikkurat (Ur, 3. tisíciletí pr. Kr.)

Zikkurat je název chrámové věži stavěného v celé starověké Mezopotámii.

Archeologický průzkum, průzkum zemnice

Velké stavby v současnosti poskytují mnoho práce pro archeology.

Město Babylón (6. století př. Kr.)

Starověké město Babylón se rozprostíralo v Mezopotámii na dvou březích řeky Eufrat.

Stonehenge (Velká Británie, doba bronzová)

Světoznámý památník v Anglii z doby bronzové ješte stále ukrývá před výzkumníky mnoho záhad.

Added to your cart.